Falešná kočička (1937)
Do filmů pro pamětníky poprvé
zabrousím touto lehkou komedií z předválečné doby. Patří mezi
přímočaré snímky, nad kterými není třeba dumat. Sloužil k pobavení
nejširší společnosti. Zkrátka to k této době patří. Jde o příběh,
ve kterém, podle mého názoru, Věra Ferbasová projeví
svůj velký komediální talent. Ferbasová byla původně neherečkou.
K hraní se dostala po přijetí na místo sekretářky v divadle Vlasty
Buriana.
Věra Janotová (Věra Ferbasová) je dcerunkou továrníčkovou a v Praze se snaží zaujmout muže do kterého se zamilovala. Ten ovšem po ženském obdivu netouží. Jedná se o dr. Vladimíra Přelouče (Oldřich Nový) vlastnícího ve své vile sanatorium. Jeho hospodyně Amálka (Antonie Nedošínská) přivede do domu kartářku. Ta předpoví doktorovu příteli tenistovi a hokejistovi Petru Chládkovi (František Kryštof Veselý), že se seznámí se ženou za tragických okolností. Doktor, který si také nechá vyložit karty se dozví, že má vyjít do ulic. Tam postupně nalezne tři prosté dívky a teprve třetí bude ta pravá, nejchudší.
- Herecké obsazení ve filmu Falešná kočička -
Mezi tím Věra dostane od svého otce ultimatum – musí se do roka vdát.
Proto se vydává do Prahy, kde se také pokusí o nalezení své staré chůvy
Amálky. Netušíce se dostane do domu svého idolu.
Chůva
jí vypráví o podivné věštbě, o dvou ženách, které už pán našel.
První byla prodavačka banánů – Paní Amálka: „Učiněná dcera
pouště.“ Věra: „To byla tak krásná?“
Amálka: “Ne, tak špinavá.“ Druhá byla kaštanářka,
která si dovedla celou rodinu a ještě poslala pro dědečka. Ta se doktorovi
zdála příliš vzdělaná. Doktor toužil po tzv. ženském primitivečkovi,
kterého si sám vychová k obrazu svému. Věra se rozhodne, že se stane tou
třetí dívkou. Vydá se na pražskou periferii, kde se snaží pochytit
zdejší mluvu. Seznamuje se s učitelem jazyka periferního
Vendelínem Pletichou (Jára Kohout), který svůj výklad propojí
i s návštěvou „špeluňky“. Po potřebném proškolení se vrací
v přestrojení za prodavačku tkaniček do doktorova domu. Společně
s Amálkou sehrají dohadování u dveří: Věra: „Co si to
dovolujete, já jsem řádná obchodnice.“ Amálka: „Spíš
poběhlice.“ Doktora zaujme a vezme ji pod svá křídla. Je
nadšený, že je úplně negramotná. Započne s výukou až se z ní stane
kultivovaná mladá dáma. Když ji chce vyplatit od jejího hrubiánského
otce, dozví se pravdu. Věra jde s doktorem do jeho ordinace, kde se objeví
jako pacientka Věrčina přítelkyně. Doktor se od ní odvrátí, ale když
ucítí možnost, že by si mohla vzít jeho přítele Chládka, dojde mu, že
ji miluje. Příběh tedy končí šťastným koncem, jako většina filmů
této doby. Jediné co mi vždy na tomto filmu vadilo, je vyjadřování doktora
o ženě, jako o primitivu, o štěněti, které si sám vychová.
- Komedie
- Československo, 1937
- režie: Vladimír Slavínský
- námět: Josef Skružný
- Hrají:
Věra Ferbasová (Míla Janotová), Karel Jičínský (továrník Janota), Oldřich Nový (MUDr. Vladimír Přelouč), Antonie Nedošinská (hospodyně Amálka), František Krištof-Veselý (Petr Chládek – tenisový šampion), Jára Kohout (Vendelín Pleticha), Lída Sudová (kartářka), Fanča Foltová (sestra v sanatoriu), Iža Lechnýřová (děvče z periférie), Jindra Hermanová (pacientka), Antonín Brych (harmonikář), Alois Dvorský (vetešník), Oldřich Kovář (zpěvák), Jindra Láznička (hostinský)
- Exteriéry: Praha – Hradčany, panoráma, Vltava, nábřeží
««« Předchozí text: Dětská hvězda Magda Reifová Následující text: Světáci (1969) »»»
Frony | Pátek 2. 11. 2007, 22.18 | Film | 1 komentář | 1891x

