Velbloud uchem jehly (1936)

„To se nikdy nestane, aby bohatý pán si vzal za ženu chudou holku. To radši projde velbloud uchem jehly!“ říká postava matky, kterou ztvárnila Antonie Nedošinská. A ví o čem mluví. Jako mladá dívka se zamilovala do bohatého pána a nakonec zůstala sama s dítětem. Proto svoji dceru Zuzku chrání před takovou známostí a domlouvá jí, ať si najde hodného, slušného chlapce, který to s ní bude myslet upřímně. Avšak lásce se poroučet nedá…
„To budete gruntovat?“ ptá se domovnice (Milka Balek-Brodská). „Ale ne, čekáme moc nóbl návštěvu. Jedni moc hodní lidi se dozvěděli o naší bídě a chtějí pro nás něco udělat,“ povídá Peštová. „A proto obracíte byt vzhůru nohama?“ ptá se dál domovnice. „Ale paní, takhle nóbl lidi znají bídu jen z obrázku nebo z romantických knih. Já jim ukážu bídu jedna radost…“ říká Peštová (Antonie Nedošinská) a přestavuje svůj sklepní byt na ještě nuznější než je. Její dcera Zuzka (Jiřina Štěpničková) bloudí ulicemi a smutně kouká do země. Už dva měsíce hledá práci a pořád se jí nedaří. Trápí se a neví co by udělala, aby staré mámě nebyla na krku. Starý Pešta (Hugo Haas) vyráží, jako každý den, za svou „prací“. Je nemocný a nemůže pracovat jako zdraví lidé. A tak chodí po ulici a žádá bohaté lidi o nějakou tu almužnu.
- Herecké
obsazení ve filmu Velbloud uchem jehly -
Jednoho dne se ale na tuto chudou rodinu obrátí štěstí. Do jejich bytu
přijde bohatá továrnice Štěpánová (Růžena
Šlemrová) spolu s dalšími lidmi z její dobročinné organizace.
Okamžitě je ohromena tou strašnou bídou a rozhodne se nebožákům pomoci.
Po dalším neúspěšném dnu se Zuzka vrací domů. V hloučku cizích lidí
v jejich bytě zahlédne mladého usměvavého muže. Jmenuje se
Alík (Pavel Herbert) a je syn továrníka Vilíma.
Jeho budoucnost už je vykreslená otcovým majetkem a tak nemá žádný cíl
ani chuť pracovat. Je zasnouben s Ninou
Štěpánovou (Adina Mandlová). Pro obě rodiny je to velice
výhodný obchod. Jejich sňatkem se spojí dvě největší továrny na
čokoládu. Alíkovi se Zuzka moc líbí, a proto neváhá a pozve ji na
schůzku. Zuzka se obává těch velkých rozdílů mezi nimi, ale nakonec
souhlasí. Večer jdou spolu do mládežnického klubu. Setkají se s Ninou a
Alík Zuzku představí jako svou tajemnici. Rozmazlená Nina tuší z jakých
vrstev asi Zuzka pochází a dá jí to patřičně najevo. Alíkovi se nápad
s tajemnicí moc zamlouvá a Zuzce nabídne zaměstnání. Ta nadšeně místo
přijímá a těší se až tu novinu oznámí mamince.
První den v nové práci, ale udiveně zjišťuje, že nemá co dělat. Mladý
pan Vilím žije svůj život pouze zábavou. Je líný a neschopný práce. To
se Zuzce nelíbí a také se nebojí mu říct pravdu do očí. Alík uraženě
odejde a aby jí ukázal, že to není pravda, vrhne se do otcovy továrny.
Továrník Vilím (Rudolf Deyl st.) je chováním svého syna šokován. Ještě
se nestalo, aby jeho syn přišel ráno do kanceláře a ptal se po došlé
poště. „Co se ti stalo? Nejsi nemocen??“ ptá se
ho. „Ne nejsem,“ odvětí Alík.
„Tak kolik potřebuješ?“ ptá se otec.
„Nic,“*** odpoví nervózně Alík. „To je
divné..PPP..Psychiatři…“ vyhledává otec v telefoním
seznamu a začne pátrat po přičině synova zvláštního chováni.
Alík a Zuzka se do sebe brzy zamilují. Ale jejich vztah je pouze pracovní. Alíkův přítel a ředitel Vilímovy továrny pan Andrejs (František Roland) pomůže paní Peštové s otevřením mlékárny. Celá rodina je šťastná a těší se z pěkné budoucnosti. Bohužel štěstí není věčné. Starý pan továrník se díky paní Štěpánové dozví o synově tajemnici. Zuzku propustí a Alíkovi nařídí, aby okamžitě ukončil styky s touto dívkou. Alík odmítne a ani výhrůžky o vydědění ho nepřesvědčí. Spolu se Zuzkou a Peštovými otevřou mléčný bar. Všechno klape jak má a Zuzka s Alíkem jsou opravdu šťastni.
Alíkovi přátelé z mládežnického klubu jsou touhle aférou opravdu
pobaveni. Nina přemluví kamaráda Ottu (Josef
Gruss), aby Alíkovi napsal dopis. Zvou ho na oslavu do klubu. Alík nikam
nechce jít, ale Zuzka ho přemlouvá. Nakonec slíbí, že za hodinu bude doma.
Zuzka mu do kapsy u saka něco schová. Alík po tom nepátrá a jde do klubu.
Přátelé v klubu jsou jeho přítomností překvapeni a náležitě toho
využijí. Opijí Alíka a přesvědčují ho, že tento život je pro něj ten
pravý. Nakonec zkončí s Ninou v temném koutku klubu. Alíkovi se motá
celý svět a nechtě polije Nině šaty. Ze saka vytáhne kapesník a utírá
Nině šaty. Šokovaně rozevře kapesník a zjistí, že je to dětská
košilka. Alík vyskočí a běží domů. Do mlékárny mezitím přijde
továrník Vilím a oznamuje Zuzce, že jeho syn se už nikdy nevrátí. Ve
stejném okamžiku přijde Alík. Hádají se, ale když továrník zjistí, že
bude dědečkem obměkne a říká „A doufám, že bude aspoň po
dědečkovi!“
««« Předchozí text: Herečka Jana Brejchová a její prvenství Následující text: Práče (1960) »»»
Škopková | Pátek 25. 07. 2008, 13.14 | Film | 0 komentářů | 2811x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
K textu nebyl napsán žádný komentář.
