Tři chlapi na cestách (1973)

Jedná se o báječnou komedii z dílny Oldřicha Lipského. Tento režisér často neopomněl s rolí na svého bratra Lubomíra, což udělal dobře. Lubomír Lipský se mu odvděčil výbornými hereckými výkony hodnými jeho talentu. Autorem příběhu je Jaroslav Dietl. Filmu Tři chlapi na cestách předcházel seriál Tři chlapi v chalupě natáčený v 60. letech. Tento unikátní seriál plný improvizací byl vysílaný živě. Bohužel mnoho dílů se nezachovalo. Následoval film Tři chlapi v chalupě z roku 1963.
Hrdinové našeho příběhu jsou družstevníci z obce Ouplavice, kteří se vydávají na tématický zájezd po zemědělských podnicích. Hlavními představiteli jsou příslušníci rodiny Potůčkovy. Starého dědu Potůčka ztvárnil Lubomír Lipský. Jeho syna předsedu družstva (který je ve skutečnosti mladší jen o 2 roky) sehrál Jan Skopeček a vnuka Ladislav Trojan. Předtím než osazenstvo naplní zájezdní autobus, postupně se se všemi seznamujeme. Například žárlivá Nedomová (Stella Zázvorková) doprovází manžela (Vlastimil Brodský). Nedomová: „Fanynka vypadá jako na svatbu. Proč asi, když ten její nejede? A Jindřiška má určitě nový kostým a samozřejmě taky sama. Evička, ta sice jede s mužem, ale tu neuhlídá ani hradní stráž. A to jsou všechno holky z tvého osazenstva.“ Nedoma: „Já to vidím tak, že až za náma zabouchnou dveře od autobusu, tak se na mě všechny vrhnou, takže na mně nezůstane chlup rovnej…“
K autobusu si to razí na motorce půvabná kritička vedení družstva
Eliška Kacířová (Karolína Slunéčková). Jede
sama, protože její manžel (Jan Libíček) zájem
o tématický zájezd nesdílí. U dveří autobusu se Eliška setkává
s dvojicí cestovatelů Potůčkových, které doprovází nejmladší
Potůček. Děda Potůček k Elišce: „Copak holka tak pozdě? To
ti jistě pan choť přileh košilku!“ – narážka na
Libíčkovu korpulentní postavu. Eliška: „Copak Potůčkovi,
z těch už mluví jen vzpomínky!“ Pánové jsou jak
zpražení. Děda: „Safra, dneska jsou holky jako břitva! Aby byl
člověk rád, že už má po sezóně!“
Mladá Renáta (Naďa Konvalinková) se cestou k autobusu setkává se svým idolem Honzou (Jiří Schmitzer), který je poněkud natvrdlý. Při nástupu do autobusu ji osloví řidič Emil (Jiří Krampol) mající již postranní úmysly. Nesmím opomenout manžele Bobšovi. Bobeš (Jaroslav Moučka) vyráží na několikadenní zájezd s plným kufrem peněz a hodlá manželce (Zdena Hadrbolcová) zakoupit paruku. Smutná slaměná vdova Nedomová doma najde na vratech přibitý vzkaz, že se hodlá její manžel na zájezdu pěkně „pomnít“. Ničehož nelení a rychle balí. Mladá průvodkyně (Kateřina Frýbová) přivítá všechny účastníky zájezdu a hodlá s Emilem vyjet, když v tom se přiřítí Nedomová a přidává se k osazenstvu. Nedomová k muži: „To jsi překvapenej, viď?“ Nedoma: „Hrozně!“ Nedomová: „Kdopak tady seděl než jsem přišla?“ Nedoma: „No, jedna kočka vedle a druhá na klíně!“ Celou scénu natáčí děda na kameru se slovy: „Žárlivá ženská z povodí Malše!“
První zastávka je v textilním podniku vyrábějícím fezy. Děda si jeden
čerstvě napařený nasadí na hlavu a předvede „indiánský tanec“. Od
zaměstnankyně jeden kus obdrží jako dárek. Později se mu bude jistě
hodit. Po několika chvílích se v autobusu začnou vytahovat pověstné
řízky a kuřata. Další zastávkou je město Tachov a jeho zemědělské
závody. Nedomová svého chotě neustále hlídá. Do předsedy Potůčka
stále vrtá Eliška s tím, že jejich družstvo je velmi pozadu. Předseda
hodlá funkci položit. Děda má skvostný nápad – budeme chovat bobry.
Děda: „Místo vepřů, bobři!“ Eliška:
„S hovězím jsme na tom špatně, tak budeme patnáct roků
zkoušet bobry. Dobrý dědo!“ Děda:
„A Kacířová bude těm bobrům tupírovat
ocasy!“ Navštíví chov prasat, kterým je provází
vedoucí porodny prasat (Vlastimil Hašek) a také
slepičí pavilón, na který je jeho vedoucí
(Miroslav Homola) velmi pyšný. Dnes by ochránci byli asi hodně slyšet,
kdyby viděli takto s chválou prezentované slepice v klecích.
Při návštěvě liščí farmy jsou provázeni půvabnou
ženou (Jitka Zelenohorská) a Nedomu velmi zajímá jejich
problematika. Bobešová by si nejraděj nějaké pořídila na kožich. Při
návštěvě teletníku mají ovšem družstevníci smůlu. Jeho vedoucí
Kadlčíková (Jaroslava Obermaierová) bojuje
s jistou chorobou u zvířat. Vrátný teletníku
(Josef Beyvl) je tedy do areálu nechce pustit. Předseda s Eliškou se do něj
dostanou každý na svou pěst. Předseda se setká přímo s Kadlčíkovou,
které ovšem neumí pomoct. Ona očekává osobu z akademie věd. Děda se
mezitím ztratí a navštíví blízké letiště. Pilot
práškovacího letadla (Jiří Hrzán) ho vezme do vzduchu a
děda z toho má velký zážitek. Autobus už ovšem odjíždí a to bez dědy
a Elišky. Děda si jich z výšky všimne, tak pilot začne dělat
signalizační manévry. Nedoma k předsedovi: „Máš dědka
v luftě!“ Letadlo přistane téměř na stromě a
vrávorající děda nasedá do autobusu.
Den zájezd končí v Karlových Varech. Kvůli změně v počtu pokojů musí bydlet ženy a muži zvláště. Pánové to ocení a těší se na karbanický večer. Před ženou je ovšem Nedoma smutný, ale co může nadělat. Bobešovi jdou kupovat paruku. Při večeři, již s nasazenou módní novinkou se ptá Nedomové zda je zde volno. Nedomová: „Zadáno pro zájezd.“ Bobešová: „Ale to já jsem taky!“ Nedomová zděšeně s plnou pusou: „Mařko, to seš ty!“ Všichni si na ni začnou ukazovat a smát se. Nedoma k manželce: „Co to má za čepici?“ Nedomová: „To je ta paruka!“ Děda to kameruje se slovy: „Jihočeská selka, pozdní rokoko.“ Mládež s Emilem jde do víru velkoměsta. Předsedovi dohodí recepční (Josef Hlinomaz) Němce (Oldřich Musil), který jede do Tachova. Předseda se tedy vrací za Eliškou. Bobešovi jdou do „báru“, dají si tam nějaký ten long. Číšník (Karel Effa) nabídne Bobešovi partičku pokeru. Ten velký svět neodmítne. Manželka: „Bohoušku, ty umíš hrát poker? Kdys to hrál?“ Bobeš: „Vo vánocích s Karlem Šenkýřů jak přijel z vojny.“ Manželka: „Ale to jste hráli jednou jedinkrát!“ Jsou tedy pozváni do vedlejšího domu, kde je stará dáma (Marie Rosůlková) uvede do pokoje. Připraveni jsou již karbaníci (Václav Lohniský, Bořivoj Navrátil) a Bobeš s plným kufrem peněz.
Nedoma je ubytován s Hovorkou (Lubomír Kostelka) a
Kašparem (Jiří Lír). Očekávají příchod dědy
aby partička mohla být rozehrána. Děda má ovšem nápad. Svleče
z pana řídícího (Václav Kotva) noční košili a
od jeho ženy si půjčí šátek a lodičky. Nedomová střeží pánský
pokoj, když houpavým krokem se k němu blíží dámská postava. Děda
vyhodí karbaníky z pokoje a zůstane zde s Nedomou. Vlítne tam jeho žena:
„To bylo pořád řečí! Konečně poznám, kdo je ta
pravá!“ Sundá dědovi šátek a on:
„Kuk!“ Nedomová vybíhá plná studu
z pokoje.
Předseda přijíždí do Tachova. Kadlčíková slaví zásnuby, přesto tráví dlouhý čas u krav. Na její nátlak se před hosty vydává za akademika. Do toho přijíždí opravdový akademik (Vladimír Šmeral), ale k odhalení nedojde. Akademik souhlasí s radami, které dával předseda Kadlčíkové a ten si udělá oko u Elišky. Děda a chlapi hrají karty, když v tom přiběhne Bobešová, ať zachrání jejího muže, aby nepřišel o všechny peníze. Děda se vydává za Turka a jde s karbaníky do jámy lvové. Bobeš už je úplně čistý. Děda předvádí herecký výkon a používá své oblíbené cizí slovíčko „drógo, drógo“. Během estrády do bytu vstupuje Nedoma vydávající se za policistu. Ve zmatku přítomní Ouplavičáci posbírají peníze a prchají.
Do Varu přijíždí Kacíř, hledající svou ženu. Když zjistí, že
zůstala v Tachově, přespí v hotelu. Další den ráno očekává její
příjezd. Když ji Kacíř přistihne ve společnosti předsedy, začne mela.
Nedomová mu dává přednášku o žárlení, sama už je vyléčená.
Všichni polámaní a s modřinami autobusem odjíždí do Plzně, kde
navštíví pivovar. Zde se setkají s Kadlčíkovou a celou její rodinou.
Všichni se poveselí v místním pivovaru. Honza si s Renátou
vyznají lásku.
Film je opravdu velkou zábavou, kterou z velké části dělá právě Lubomír Lipský. Ale nejde opomenout ostatní skvělé herce, bez kterých by to nešlo.
««« Předchozí text: Leť, ptáku leť! (1978) Následující text: Herečka Jana Brejchová a její prvenství »»»
Frony | Neděle 13. 07. 2008, 22.55 | Film | 1 komentář | 2274x
